Nové bezestopé hydrazonové linkery pro syntézu na pevné fázi

Linkery používané v syntéze na pevné fázi se liší funkční skupinou zaváděnou do cílových sloučenin, chemickou stabilitou a podmínkami odštěpení výsledných sloučenin z pevné fáze. Požadovanou sloučeninu lze odštěpit např. kyselinou nebo bází, hydrogenolyticky, enzymaticky apod. Podmínky použité k odštěpení pak nelze využít pro transformace sloučeniny imobilizované na pevném nosiči. Vývoj nových typů linkerů proto může přinést nové možnosti syntézy na pevné fázi z hlediska reakčních podmínek i struktury výsledných sloučenin.

Bezestopé linkery, které po odštěpení z pevné fáze zavádějí do cílové sloučeniny alifatický nebo aromatický vodík, mají v současnosti velký význam pro efektivní vývoj a přípravu knihoven nových sloučenin. Vyvinuli jsme metodiku přípravy a použití hydrazonových derivátů imobilizovaných na polymerním nosiči, které slouží jako linker mezi pevnou fází a libovolným organickým fragmentem. Hydrazonový linker je stabilní v kyselém i bazickém prostředí a také vůči redukčním činidlům. Cílovou molekulu lze přitom odštěpit za velmi mírných podmínek pomocí trimethylsilanolátu při laboratorní teplotě a atmosférickém tlaku.

Dosud byla vyvinuta řada bezestopých linkerů pro syntézu na pevné fázi. Všechny však mají významné nevýhody. Použití silylových a germaniových linkerů je omezeno na neutrální a bazické podmínky; sulfonové linkery jsou velmi stabilní, jejich štěpení však vyžaduje nákladná organokovová činidla. Dříve popsané hydrazonové linkery se pak štěpí za drastických podmínek (silné oxidační činidlo, zahřívání), což spolu s nízkým výtěžkem omezuje jejich možné využití. Námi vyvinutý hydrazonový linker je naproti tomu dostatečně stabilní, aby umožnil širokou škálu chemických transformací organického fragmentu, který lze nakonec z pevného nosiče odštěpit za mírných podmínek.

CZ 306100

Výhradní/nevýhradní licence k patentu, souvisejícímu know-how a datům.